Jako malá jsem rybíz nesnášela. Protože mi připadal děsně kyselý a nevěděla jsem, proč bych měla jíst zrovna rybíz, když jsme na zahrádce vždycky mívali tolik slaďoučkých jahod. Ale hlavně jsem nesnášela cesty k tetě, která měla obrovskou zahradu asi se sto tisíci (tak mi to tehdy připadalo) keříky rybízu. A my jsme je vždycky jezdili obírat.

Zato rybízovou marmeládu jsem měla v oblibě už od malička. Začalo to už v mých dvou letech, kdy jsem strkala prstíky do vánočních slepovaných koleček a vybírala z nich jen tu marmeládu 🙂 A jelikož se rybízová marmeláda perfektně hodí ke sladkým dezertům, zbožňuji ji dodnes.

Chtěla jsem ale dát šanci samotnému zatracovanému rybízu. Dala jsem ho do muffinů a dopadly naprosto perfektně. Číža o ních prohlásil, že jsou to jedny z nejlepších muffinů vůbec. A pokud vám přijdou přece jen trošku kyselkavější, není na škodu si k nim dát kopeček vanilkové zmrzliny 🙂

Rybízové muffiny

Suroviny

(asi na 12 muffinů)

• 100 g másla
• 100 ml mléka
• kůra z jednoho chemicky neošetřeného citronu
• 2 vejce
• 100 g cukru krupice
• 180 g hladké mouky
• 2 lžičky prášku do pečiva
• špetka soli
• 1 lžíce máku
• 150 g červeného rybízu

Postup

1. Troubu předehřeji na 200 °C a připravím si formu na muffiny vyloženou papírovými košíčky.

2. Na plotýnce v rendlíku rozpustím máslo. Po vychladnutí do něj vmíchám mléko a citronovou kůru.

3. Vejce s cukrem vyšlehám do bílé nadýchané pěny, poté do ní přidám máslovou směs.

4. V misce smíchám mouku, prášek do pečiva a špetku soli, zamíchám do vaječné směsi.

5. Do těsta zamíchám mák a omytý rybíz.

6. Papírové košíčky naplním do ¾ těstem.

7. Muffiny peču asi 20 minut (vyzkouším špejlí).